Kolny a chlívy byly a jsou pro gernické zemědělce klíčovými stavbami. Většinou stojí samostatně ve dvorech, až na výjimky nebývají vzájemně propojovány s domem. Často se v jednom hospodářském objektu nachází chlív, kolna i mlat. Mají obdélníkové půdorysy a sedlové střechy s dřevěnými štíty. Podezdívky se tradičně stavěly z neopracovaného místního kamene spojovaného vápennou maltou, následně se omítaly a natíraly bílým vápnem. Na podezdívku se umístila dřevěná konstrukce, která byla buď roubená, nebo rámová. Je pokrytá deskami či dlouhými šindeli. Střechy jsou kryty pálenou taškou nebo štípaným šindelem.
Chlív slouží k ustájení dobytka. Bývá zděný, může být různě dělen příčkami a ohrádkami. Světlo zajišťují prosvětlovací okénka. Horní část bývá dřevěná. Na půdě chlíva se nachází kolna, tedy seník. Chlív od seníku odděluje trámový strop s jednoduchými dvířky.
Mlat je typ stodoly s vysokými dvoukřídlými vraty, jimiž mohl vjíždět povoz.
Hospodářský objekt – chlív, kolna a mlat v jednom
Někdy se ve dvorech nacházejí i kolny (seníky) samostatné. Mají rovněž obdélníkový půdorys, kamenný sokl a dřevěnou roubenou konstrukci se sedlovou střechou a dřevěným deskovým štítem. Cenná střešní krytina – pálená taška – ukazuje na hodnotu skladovaného sena. Důležitým prvkem konstrukce je tzv. středový sloupek zajišťující stabilitu. – viz obr. 4. Pokud byla kolna umístěna v mírném svahu, pak se zděná podezdívka v určité části výrazně zvýšila, a tak vznikl prostor pro malý chlívek nebo sklípek na potraviny.
💭 pro více podrobností klikněte na obrázek
Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie.
