Úvod

První obyvatelé dnešního Gerniku neměli na růžích ustláno. Přicházeli sem v letech 1827–1828 osídlovat pohraniční oblasti habsburské říše. Po několikatýdenní cestě se ocitli v nehostinných horách s dlouhými a krutými zimami, medvědy a vlky. Staleté stromy místního pralesa museli vyklučit, aby mohli založit pole a postavit obydlí. Nejprve žili v tzv. polozemnicích, nevyhovujících dřevěných boudách zapuštěných do země. Již během prvního roku zde zemřelo mnoho osob. Po několika letech si mohli lidé dovolit postavit první roubené stavby s kamennou podezdívkou. Jen díky nesmírně tvrdé práci místních zde postupně vyrostla prosperující česká vesnice. V posledních dvou desetiletích 19. století se začala budovat stavení z trvanlivějších materiálů — zděná nebo z truplovaného zdiva, která můžeme zde v Gerniku obdivovat dodnes.

Naučná stezka po tradiční gernické architektuře představuje, jak původní stavení vypadala, z jakých materiálů a jakými konstrukcemi byla budována a jak byla zdobena. Zkoumáním starých technologií a autentických konstrukcí se dotýkáme práce předků. Díky tomuto poznání můžeme pochopit, co je na gernických staveních hodnotné a co je potřeba ochraňovat pro budoucí generace.