Na březích gernického potoka Kamenice najdeme dosud funkční mlýnky, v místním jazyce tzv. vodenice. Pocházejí z poloviny 19. století. Každá vodenice patří několika rodinám, tzv. redařům, kteří ji provozují a starají se o její údržbu. Slouží k mletí obilí včetně kokorice (kukuřice). Jedná se o jednoduchou roubenou stavbu s jednoduchou hambalkovou konstrukcí krovu a sedlovou střechou. V případě terénních nerovností stojí na kamenných pilířích.
Uvnitř je umístěn mlýnský kámen, jímž pohybuje vertikální břemeno, tedy hřídel, propojená s vodním kolem, horizontálně usazeným v potoce. Nad mlýnským kamenem je tzv. koš, tedy násypník, do něhož se sype obilí. Namletá a prosetá mouka padá do truhly na mouku, tzv. moučnice.
Pohled na vodenici – mlýnek s potokem a lávkou
V Gerniku se nachází několik obecních studní, které jsou umístěny podél hlavních cest. Současné stavbičky studní pocházejí ze třetí čtvrtiny 20. století. Dá se ale předpokládat, že studny byly vyhloubeny mnohem dříve. Na betonové podezdívce je usazena rámová konstrukce opláštěná dřevěnými hranolky. Jedna stěna se dá otevřít a ve druhé se nachází dřevěné kolo, jímž se otáčí válec, tedy rumpál, na vytahování vody. Střecha je sedlová, většinou krytá plechem nebo pálenými taškami.