Na některých domech v českých vesnicích v Rumunsku lze vidět nejstarší typy stavebních konstrukcí, používané již od druhé třetiny 19. století. Mnohde se dochovaly původní zděné konstrukce, typické štíty, původní krovy i stropy, leckde i původní materiály. Tyto pozůstatky stavebního vývoje a historických materiálů jsou důležitými svědky tradičního stavitelství. Dokládají umění našich předků a rovněž i způsob, jakým se přizpůsobovali přírodním podmínkám, surovinám a podnebí. Ukazují, jak naši předkové přemýšleli a jak řešili technologické výzvy.
Do dřevěného bednění se lila hliněná malta, rohy byly zpevněny větvemi
💭 pro více podrobností klikněte na obrázek
Nejstarší štíty domů byly pobity prkny se zavětrovacími lištami anebo dřevěným velkoplošným šindelem. V obou případech nechyběla provětrávací okénka. Střechy starších domů mívaly malou valbu v průčelí, ve dvorní straně byl štít bez valby. Mladší objekty převážně okapové orientace již valby nemají. Později se kvůli zateplení a životnosti materiálu původní dřevěné štíty strhávaly a nově vyzdívaly z cihel, anebo byly různě upravovány, např. doplňovány plechem.
Sedlové střechy s malou valbou v průčelí byly původně kryty šindeli a došky, později pálenou taškou nebo levnějším plechem. Pálená taška je v současnosti nejen materiálem tradičním, ale i nejtrvanlivějším. Najdeme ji nejen na většině obytných domů, ale i na stavbách hospodářského charakteru, což svědčí o tom, jakou důležitost pro místní krajany tyto objekty mají. Občasné plechové střechy jsou zhotoveny z širokých svitků. Krokve mají jednoduchou dřevěnou konstrukci, převážně tzv. vaznicovou s hambalkem (viz obrázek níže). Ale pozor; zde na Gerniku „krov“ znamená „část krovu – krokev“. V textu používáme českou terminologii.
💭 pro více podrobností klikněte na obrázek