Svatá Helena je mezi českými vesnicemi v Banátu jedinou, kde vedle sebe dlouhodobě žijí křesťanské komunity různých konfesí. Evangelíci helvétského vyznání přicházeli do této oblasti již s první kolonizační vlnou ve 20. letech 19. století. Od 60. let 19. století byli po několik desetiletí administrování z evangelického sboru v Clopodii, od roku 1904 až do počátku druhé světové války působili ve Svaté Heleně samostatní evangeličtí pastoři.
Od 90. let 19. století docházelo mezi evangelickou obcí ve Svaté Heleně k rozvratu. Důsledkem sporů byl i odchod části evangelických rodin do Bulharska (od roku 1897 v několika vlnách), kde založili vesnici Vojvodovo. Vliv na štěpení svatohelenských evangelíků mělo zejména pronikání dalších reformovaných proudů: od konce 19. století Svobodné reformované církve, po první světové válce baptistů. Roku 1979 evangelický sbor ve Svaté Heleně zanikl splynutím s baptisty.
Pohled do interiéru. (Fotografovala: K. Jíchová, 10/2022.)
V roce 1862 byla ve Svaté Heleně zřízena evangelická škola, která byla používána rovněž jako modlitebna. V letech 1895–1897 byl nedaleko katolického kostela vystavěn nový, podobně veliký kostel evangelický, financovaný převážně z darů. Z původní modlitebny se stala evangelická fara. Roku 1979 byly kostel i fara předány baptistické církvi. Rekonstrukce kostela proběhla v letech 2016–2017.
Kostel je jednolodní stavba se zvonovou věží mírně předsunutou před osu hlavního průčelí a s půlkruhovým závěrem. Postaven byl v pozdně klasicistním slohu.
Kapela mládeže zpívá při shromáždění
Mandolínová orchestra hraje při shromáždění
💭 pro více podrobností klikněte na obrázek
Projekt byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie.
